Sny se mi plní, říká Taťána Kročková, autorka knihy Tajemství snů a jak ho rozluštit

Sny se mi plní, říká Taťána Kročková, autorka knihy Tajemství snů a jak ho rozluštit

Tisk

Taťána Kročkováá (1)Zatímco její první kniha se jmenuje Tajemství snů a jak ho rozluštit, která vyšla v minulých dnech, její další připravovanou publikací by měl být tentokrát - román. To o sobě v následujícím rozhovoru prozradila Taťána Kročková, zástupkyně šéfredaktorky serveru Kultura 21. Celé povídání se ale netočí jen kolem nové knihy o snech, ale také o kultuře jako takové, o zálibách, vášních či o tom, jak moc jí vyhovuje vesnický způsob života.

Gratuluji k nové knize Tajemství snů a jak ho rozluštit! Jaký máš z knihy pocit a jaké jsou reakce tvých blízkých a přátel?

Děkuji. Z knihy mám velkou radost, když jsem ji poprvé držela v náručí a tiskla k sobě, pocity se rovnaly nastalému mateřství a bylo to jako když vám poprvé někdo vloží do náruče vaše narozené dítě. Na reakce blízkých si ještě počkám, zrovna nesu knihu ukázat rodičům a brzy budu rozesílat první výtisky přátelům a známým, kteří si knihu ode mě chtějí koupit, jsou na ni zvědaví, těší se a chtějí mě finančně podpořit.

Pracovala jsi na knize dlouho? Předpokládám, že je to téma, které tě přitahuje…

Na knize jsem pracovala asi tři měsíce. Není to vůbec dlouho, ale měla jsem smlouvu s nakladatelstvím a pevný termín. Někdy k práci potřebuji jasné limity a tlak, který jsem schopna vyvinout sama na sebe. Pak se soustředím jen na preferovanou činnost a dokážu do toho dát hodně. Bylo to jako plození dítěte, které se pak přesně za devět měsíců narodilo.

Snům a jejich výkladu se věnuji už několik let. Založila jsem si svůj web O snech a také skupinu Výklad snů na Facebooku. Dnes má již přes šest tisíc členů. To téma mě samozřejmě začalo mnohem více přitahovat od mých prvních astrálních a snových zážitků, které přišly naprosto spontánně, a také od doby, co se mi některé sny začaly plnit. Věřím tomu, že pokud chce člověk najít odpovědi a dosáhnout nějakého poznání, lze tak učinit pouze ponořením se sama do sebe. Ve spánku jsou možné opravdu „neskutečné” věci…

obalka

Jsou v knize nějaké ilustrace nebo fotografie?

Bylo by hezké nechat si knihu ilustrovat nebo použít nějaké umělecké fotografie od fotografa, ale na to zrovna nebyl čas, ani peníze. I přesto v knize hezké fotografie, které podtrhují celkovou atmosféru knihy, najdete vzadu v příloze...

Jak bys knihu charakterizovala a pro které čtenáře je určena?

Knihu jsem psala ze své vlastní zkušenosti. Nechtěla jsem příliš zabředávat ani do ezoteriky, ani napsat vědecké pojednání. Samozřejmě i nějaká ta ezoterika v knize je, protože to ke mně patří. Přesto si ale myslím, že kniha je určena naprosto pro každého, koho zajímají sny a kdo si rád přečte jak zkušenosti druhých, tak i některé zajímavé příklady snílků z historie, kteří si zapisovali své sny. Takovým příkladem je třeba spisovatel Jack Kerouac nebo mystik Emanuel Swedenborg. Knížka je napsaná dostatečně srozumitelnou formou, není to žádný snář ani encyklopedie snových symbolů, ale spíše taková populárně naučná učebnice plná ukázkových snů, kterou si může přečíst jak vědecky smýšlející člověk, tak člověk hltající ezoteriku, anebo naprostý laik, kterému se občas zdají zajímavé sny a chce jen vědět, jak si je má vyložit.

Na jaký sen jen tak nezapomeneš?

Snů, na které nikdy nezapomenu, by bylo víc. Zpravidla jsou to ty, které mi v symbolech ukazovaly mou budoucnost, která se pak naplnila, anebo budoucnost nás všech. Nejvíce jsou to mé hluboké prožitky, které ve mně zanechaly spoustu emocí ještě po mnoho následujících dnů, anebo astrální výlety, kdy jsem se dostala do minulosti a prožívala (možná svůj, možná také ne) silný příběh. Do takových snů jsem se chtěla opakovaně vracet, protože jsem cítila, že je to mezičasový a meziprostorový úsek, kde jsem něco zanechala a kde je něco mého. Některé z nejsilnějších konkrétních snů jsem již představila ve své knize, další uložím jako do vaty do své nové knihy o snech, kterou plánuji napsat jako pokračování. A některé sny si samozřejmě nechám pro sebe...

Zdají se ti sny opakovaně, jako že čas od času se ti zdá něco, co už se ti zdálo?

Ano, nejedná se jen o opakované sny, které většinou na něco významného upozorňují. U mě jsou to spíše snové série, které na sebe navazují a už je bezpečně poznám. Kromě toho i snový svět má svá pravidla a často se mi stává, že si právě ve snu uvědomím snovou realitu a vzpomínky na sny, které se mi již zdály, anebo také na konkrétní prostředí, dojmy, vjemy či symboly ze snového světa. 

Visenna Algiz

To ale asi není tvá první kniha, nebo se pletu? Pokud vím, tak píšeš také verše…

Oficiálně tuhle knihu považuji za svou první. Dřívější pokusy o novelky a básně, které jsem si vydávala sama, nepočítám. Ale píšu prakticky celý život, už od základní školy… od studií jsem začala psát básně a po mateřské pak i novely. Uvědomila jsem si, že je pro mě typické propojování reality s fikcí a střídání různých časových rovin, což je vlastně pro můj bohatý vnitřní svět a silnou představivost, fantazii i vnímavost vůči jiným světům denním chlebem. Básně často byly přetlakem. Psala jsem tehdy, když jsem zamilovaná nebo nešťastná, plná emocí…

Mám teď rozepsaný román, který vzniká na motivy jednoho z mých snů a zmiňuji se o něm také ve své knize. Co se týká knihy o snech, kterou jsem napsala, jednoznačně už pracuji na jejím pokračování, protože se tam v žádném případě nevešlo to, co jsem tam všechno chtěla napsat. Nemám ráda žádná omezení, ani v životě, a přesto člověk mnohdy s mnoha omezeními žije a dokáže to přijmout. Ale v naší mysli a v našem srdci vlastně žádná omezení mít nemusíme, záleží jen na nás… Další kniha bude více zaměřená na výlety mimo tělo a na lucidní snění….

Působíš jako zástupkyně šéfredaktorky na serveru Kultura 21, ale také hodně píšeš. Navíc píšeš i jinde. Která témata tě oslovují nejvíc?

Píšu už asi přes deset let, nevím ani přesně. Publikuji v několika webových i tištěných magazínech, v průběhu let se to tak nějak přirozeně mění a střídá, některé časopisy se třeba již přestaly vydávat, přišly nové, tohle je prostě život. Z témat mě nejvíce baví oblast zdraví, tak nějak jsem si to celoživotně vybrala, medicína, dějiny medicíny, samozřejmě i psychologie, filozofie, ezoterika, alternativní medicína, bylinky a podobně.

Co tě nejvíc potěší z kulturní oblasti, co upřednostňuješ?

Z kulturní oblasti? Mám ráda umění jako takové. Fascinuje mě tvorba a to, co lidé všechno zvládnou. Je v tom samozřejmě i estetické hledisko, emoce, emoce, emoce a nadšení s jakým lidé dokáží tvořit. Je to prostě vášeň. Celý život čtu, píšu, miluji hudbu, bez které nedokážu žít, miluji tanec, ráda sleduji filmy, to je vlastně taková vymoženost a další level četby. Jsou to příběhy, které tvoříme a jsou vždy i tak trochu naše…

Taťána Kročkováá (1)

A tvé další zájmy, koníčky, vášně? Jaká hudba či filmy ti vyhovují? Jaké knihy máš ráda?

Vášní mám spoustu, kromě knih a hudby je to má silná náklonnost k přírodě a zvířatům. Hraju na klavír, ráda zpívám, kreslím abstraktní obrázky, pokud mám čas. Věnuji se astrologii, numerologii, čtení z ruky, výkladu tarotu a run, zpracovávám si rodokmen a píšu rodovou knihu, vyrábím si produkty z bylin. Jednou někdo v souvislosti se mnou použil pojem „obecní čarodějnice”. Uvědomila jsem si, že to tak trochu odpovídá… 

Miluju jazz a soul, silné ženské hlasy, hudbu, která vzbuzuje emoce, silné texty. Filmy musí být o něčem, něco v člověku zanechat, totéž se týká knih. Rozhodující je pro mě pocit, „co to jako sakra mělo znamenat”, bušení srdce a silné emoce…, to je to, na co člověk nikdy v životě nezapomene. Musí to mít duši… Musím se přiznat, že se mi stává, že mě postihne Florentský syndrom… protože jsem opravdu velmi vnímavá a hypersenzitivní, na všechno…

Nemůžu se tě nezeptat, jak se žije na severní Moravě?

Báječně. U mě je jasnou preferencí příroda a moje milované Beskydy. Možná proto jsem se odsud nikdy nikam nepřesunula a jsem si zcela jistá, že nedokážu žít ve městě. Nebydlím totiž v žádném severomoravském městě, ale mám to kousek do přírody a jsem zvyklá na typický vesnický způsob života.

Tana krockova

Vraťme se ještě ke tvé nové knize. Budeš mít o knize i besedy? Co je všecko v plánu co se týče proma?

Nejde ani tak o promo, ale o to šířit dál své poznatky a zkušenosti. Zjistila jsem totiž, že svět snů lidi zajímá. Byly doby, kdy mě osobně denně kontaktovali různí lidé s dotazy, co znamená jejich sen. Besedy o snech jsem začala dělat již před covidem, ale poté to nebylo možné. A tak jsem napsala knihu. Další besedy jsou v plánu a bude  tam možnost si přímo u mě knihu zakoupit. Lidem vykládám sny zdarma, na tom si zakládám. Takže i své besedy vedu kromě teoretické části formou svobodné diskuze o všem, co příchozí v souvislosti se sny zajímá. Samozřejmě sny jsou naším intimním prožitkem a jejich výklad bývá velice osobní, takže je vždy lepší nechat diskrétní rozhovor na později.

Foto archiv


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Bydlím na vesnici v domku se zahradou. A to musí být moje hobby ať chci nebo ne, říká herečka Eva Daňková

eva dankova200Během let jsem viděl herečku Evu Daňkovou na scéně Městského divadla ve Zlíně minimálně v patnácti velkých rolích. I když hrála v české klasice a titulech světového repertoáru, obdivoval jsem její civilní projev a schopnost výstižné char...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Naše sestava je od počátku stejná, jen bubeníci "přibývají", říká Dája Šimíčková z kapely Prime Time Voice

daja 200I když vokální trio Prime Time Voice funguje dva roky, jde o zkušené zpěvačky - jmenovitě Marta Marinová, Taťána Roskovcová a Dája Šimíčková. Přesto toho stihly i za tak krátkou dobu společného zpívání požehnaně včetně CD Live. Nejen o zahraničních š...


Literatura

Zákony jsou černé a bílé. Životy žen mají tisíce odstínů šedi

zablesk zivota perexPro policejního vyjednavače Hugha McElroye to měl být den jako každý jiný. Ano, měl narozeniny, ale ty stejně nikdy neslavil… Plánoval se tedy věnovat jenom rutinní policejní práci, a pak si užít klidný večer. Jeho plány však ...

Divadlo

Helenku Součkovou stíhá jedna darda za druhou

darda 200Žákyně 2. a posléze 3. třídy Helenka Součková zvaná též Moby-Dick už dávno odrostla dětským střevíčkům. Místo nich teď v dramatizaci románu Darda spisovatelky Ireny Douskové<...

Film

Velké dobrodružství dívky a její odvážné kočičky

Zivot kotete perexVrnilka je živé a zvědavé mourovaté koťátko, které objevuje život na pařížských střechách. Jeho osud se ale změní, když se ho ujme desetiletá Clémence (Capucine Sainson-Fabresse).

 

...