Kultura21.cz

Věnuje se autorské tvorbě a písničky si píše v češtině. Její první sólové album Pozdravy z polepšovny jí vyneslo ceny Anděl a Apollo a v roce 2025 vydala další album Krása, a ve stejném roce absolvovala turné po své domovině. Žije a tvoří v Berlíně, které se stalo jejím domovem.

S hudbou jste začínala již v dětství, když jste navštěvovala ZUŠku. Vnímala jste, co poslouchají vaši rodiče a později co poslouchá váš o tři roky starší bratr. A jako teenagerka jste sama poznávala různé kapely a v té době vás inspirovala kapela Vypsaná fixa. A co další zájmy? Co vás ještě bavilo a čím jste chtěla být?

Bohužel musím odpovědět docela nudně. Nepamatuji si, že bych měla nějaké jiné závažnější zájmy, než hudbu. Rodiče mě jako dítě dali na nějaké sporty, nic mi podle mě ale moc nešlo, nebo jsem se do ničeho zas tak nezažrala. Prostě to byla hudba, hlavně hudba, díky které jsem se pak v pubertě i dokázala vyrovnávat s různými tématy dospívání, a pak chození s kamarády do hospody.

Bylo vám dvanáct let, když jste si napsala první písničku. Pamatujete si ji ještě? Co vám přivedlo k jejímu napsání?

Nepamatuju si jí, asi jí už ani nikde uloženou nemám. Byla o mojí první lásce, nebo první zaznamenaný lásce do hudby.

Po maturitě jste v devatenácti letech odjela do Berlína, kde jste studovala songwriting na Vysoké škole hudební a v Berlíně jste nakonec zůstala. Stala jste se členkou kapely The Flavians. Co rozhodlo, že jste šla studovat právě do Berlína a proč právě studium songwriting?

Do Berlína, protože tam byla pobočka školy, na kterou jsem chtěla - BIMM. Berlín, kvůli tomu, že je dostupnější, než Anglie, kde jsou ostatní pobočky stejné výšky. Songwriting, protože jsem si od dvanácti psala písničky a vždy jsem se považovala hlavně jako songwriterku/písničkářku, tak mě to přirozeně táhlo k tomuto oboru.

V Berlíně jste potkala také svého manžela, švédského hudebníka Liama Blomqvista, s nímž také vystupujete a provozujete hudební studio. „Nahrávání a produkování je každopádně skvělý způsob, jak pilovat znalosti muzikantského řemesla.“ Jak se vám pracuje s manželem na scéně a v nahrávacím studiu?

Pracuje se mi s ním dobře. Díky tomu, že spolu spolupracujeme už od The Flavians, takže cca od roku 2018, a od té doby jsme spolu také v partnerském vztahu, tak jsme si za tu dobu, myslím, dokázali vyjasnit, utvrdit, rozdělit, kdo dělá co a dynamiku v práci a komunikaci.

Věnujete se autorské tvorbě a písničky si píšete v češtině. A o své tvorbě říkáte: „Já si myslím, že to, co vytvářím, asi nejvýstižněji charakterizuje pojem alternativa. Čerpám z mnoha žánrů…“ Co vás inspiruje při psaní písniček a skládáte si také hudbu sama?

K psaní písniček mě inspiruje život. Hudbu si skládám sama, ano. Je možné, že se najde výjimka, kde třeba napíšu text s někým jiným dohromady, jako to bylo třeba u písničky „Mistakes”, tam jsme text napsali dohromady s Ryanem O’Reillym. Nebo u písničky „Co když všechno máme”, nebo „Ulalala”, tam jsme zase napsali společně hudbu s manželem - máme takový nepsaný pravidlo, že jednu písničku v albu napíše harmonicky manžel. Vyšších 90% mé hudby je napsaná mnou jak textově, tak hudebně. Můj manžel se mnou momentálně produkuje mé nahrávky, takže po tom co je písnička ve svém písničkářském pojetí napsaná - většinou mnou (harmonie, text, melodie), zbytek produkce máme pak většinou 50-50 s Liamem.

Vaše první sólové album Pozdravy z polepšovny (2023) vám vyneslo ceny Anděl a Apollo a v roce 2025 jste vydala další album Krása. Co pro vás znamenají tato ocenění? A jak se vám na novém albu pracovalo?

Je hezké ta ocenění mít a beru to určitě jako nějakou poctu. Na novém albu se mi pracovalo dobře. Trvalo nějakou chvíli, než si všechny písničky sedly dohromady a než si ten celý koncept sedl, ale jakmile to vše začalo zapadat jak ozubená kola, tak to bylo super.

Působíte jako zpěvačka, skladatelka, textařka. Hrajete také na klavír. Je vám z toho něco bližší, nebo právě to vše z vás dělá to, kdo jste, a baví vás stejným dílem?

S těmi nálepkami je to ošemetné. Neztotožňuji se ani s jednou samostatně, pouze když jsou vyřčeny všechny společně v návaznosti, a pak si myslím, že je jednodušší říct nálepku, která za mne vystihne lépe a to je - písničkářka a hudebnice. Můžu být klidně onálepkovaná jen jako „písničkářka”, nebo jen jako „hudebnice”. Necítím se však býti ani „zpěvačkou”, ani „skladatelkou”, a ani „textařkou”. A to kvůli tomu, že kdybyste ty názvy vybrala z kontextu, nebo je vypíchla samy o sobě, tak nejsem: Zpěvačka: kvůli tomu, že netrénuji zpěv každý den, nejsem profesionální zpěvačka. Neživím se tím, že bych zpívala, interpretovala díla někoho jiného. Nemůžu nést nálepku „zpěvačka” kvůli tomu, že to je nefér vůči opravdovým zpěvákům, kteří se tím řemeslem - zpěvem - živí, trénují svůj hlas každý den několik hodin, jsou do hlasové techniky zažraní a žijí tím. Pro mě to tak není, můj hlas je jen jeden z prostředků jak můžu komunikovat své umění, svou hudbu, své písně.

Skladatelka: s tím se sice ztotožňuji o něco více, skládám však primárně mé písně, kde ale také píši text. Jen menší procento mého hudebního působení tvoří skládání hudby do jiných projektů, když píši do jiných projektů, tak většinou píši i text. Nemůžu tedy být pouze skladatelkou, jelikož pouze jako skladatelka skoro nikdy nepracuji. Když jsem označena touto nálepkou tak věřím, že křivdím ostatním skladatelům, kteří řemeslo čirého hudebního skladatelství vykonávají na plný úvazek. To já nedělám. Ačkoli, musím přiznat, že bych ráda, kdyby mne oslovil nějaký klient, abych jim napsala hudbu do projektu.

Textařka: nikdy nepůsobím pouze jako textařka. Do nějakých zakázek a projektů píši tzv. topline - tj. text + zpěvová linka. Nikdy se však nejedná jen o čirou textařinu. Píši tedy buď vše (hudba, text, zpěvová linka), nebo (text + zpěvová linka). Kvůli tomuto neobstojím s nálepkou „textařka” bez jakékoli další slovní omáčky kolem.

Jsou to ale nakonec jen nálepky, každý si použije, co chce a já s tím nic koneckonců neudělám, jsou to jen slova.

Jaké bylo vaše turné po České republice, které začalo 1. 10. 2025 v Olomouci a končilo 17. 10. 2025 v Nymburku?

Bylo to fajn. Jsem ráda, že jsem mohla jet poprvé šňůru v kapelním složení. Děkuju všem, kdo dorazil.

Pocházíte z Prahy, žijete v Německu v Berlíně a zpíváte česky. Co pro vás znamená domov? Kde je ten váš?

Domov je s mým manželem, nebo sama když mám vnitřní klid, řád a uvědomění.

Foto: Táňa Lvovská