Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Měsíc březen byl v minulosti spojen s knihami. I když se to dnes moc „nenosí“, knihovníci stále v této tradici pokračují a připomínají. Prodejny knih novými tituly, knihovny rozšířením svých kulturních akcí.  Knihovny dneška, to jsou kulturní stánky, které mimo půjčování knih, se neustále se podílejí na kulturním a společenském životě ve městech, v obcích i na vesnicích. Stačí se jen podívat na jejich měsíční plány, které jsou velmi rozmanité, vždy ale zajímavé.

Jak ale fungují muzejní knihovny? Jejich poslání je přece jen dosti jiné. Jsou vesměs také přístupné veřejnosti, ale půjčují pouze prezentačně, což znamená pouze do studovny. V ústeckém muzeu funguje knihovna od roku 2002, kdy byla zapsána do evidence knihoven se specializovaným knihovním fondem a tím se otevřela i širší veřejnosti. Knihovna byla součástí muzea už od jeho vzniku a sloužila hlavně pro jeho potřeby.  Její literární fond je rozdělen do několika částí a i když nepatří mezi největší, má co nabídnout.  Jejich sbírka regionálních tisků se tematicky vztahuje k městu Ústí nad Labem a jeho okolí, obsahuje cca 6500 výtisků od počátku 19 století.  Jsou tam sborníky, periodika, katalogy i beletrie autorů patřících do ústeckého regionu. Buď tím, že zde žili, nebo o něm psali.

 V části odborné knihovny je soustředěna základní literatura nejen k hlavním sbírkovým a zájmovým okruhům muzea, z oboru historie, archeologie, muzeologie, přírodních věd (například fond geologické literatury je velmi rozsáhlý), umění i vlastivědy, bez ohledu na region. Z 38 tisíc svazků je polovina, zejména ta vydaná před rokem 1945, v německém jazyce.
Jako každá knihovna mají také „trezorovou část.“. Ovšem není tam zakázaná literatura, jak k tomu bylo v minulosti, ale sbírka starých tisků od 15 do 18 století. Jsou to především právnická, teologická a vědecká díla, psaná převážně v němčině a latině. Také pečují o padesátku rukopisných knih, ta nejstarší Zrcadlo historie je z roku 1473 a česky psaná Bible benátská z roku 1506. Z regionálních publikací je nejstarší z roku 1661, kdy tehdejší císařský rychtář Christian Friedrich Windische von Aschenfeld, se věnoval genealogii rodu Salhausenů ze Svádova.

V roce 1966 vznikl Ústecký sborník historický zásluhou pracovníků Okresního archivu. Vyšly 4 svazky, ale v době normalizace v roce 1971 došlo k přerušení jeho vydávání na 10 let. Obnoveno jeho  vydávání bylo v 80 letech minulého století,  třemi svazky, na kterých se podíleli archiváři i historici. Opět došlo k násilnému přerušení této práce, tentokráte na dlouhých 15 let. Po roce 2000 vyšlo pět svazků, dva se všeobecným zaměřením a tři na výsledky projektu Gotika v severních Čechách. V roce 2010 začala spolupráce ústeckého muzea s Filozofickou fakultou Univerzity J.E. Purkyně a sborník se změnil na periodikum vycházející 2x ročně. Zajímavým a přínosným suplementem, tedy doplňkem k nim, je vydání z roku 2010 na téma Stav a perspektivita zpřístupňování středověkých a raně novověkých městských knih.
 Většina knižního fondu se pravidelně objevuje na pořádaných výstavách k určitému  danému tématu, nebo na vlastních tematických výstavkách. I pracovníci knihovny jako muzejníci, se rádi chlubí svými poklady před veřejností. Ovšem některé knihy jsou tak vzácné a jedinečné, že potřebují zvláštní péči a tak často k vidění nejsou. Mezi vzácné rukopisy z 15 století patří dvoudílný kancionál, zpěvník literátského bratrstva, které působilo při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. 685 pergamenových listů svázaných ve vazbě z vepřovice mají rozměr 63x43 centimetrů. Vazba je zdobena řezáním, opatřena kovovými sponami a rohy. Zdobeno iniciálami, ornamenty a miniaturami. Notový záznam je na čtyřliniové notové osnově, text latinský. Na jedné z miniatur je vyobrazen kostel, pravděpodobně nejstarší vyobrazení kostela Nanebevzetí Panny Marie. Město zaplatilo v roce 1894 náklady za zrestaurování tohoto jedinečného, ručně psaného kancionálu.  Výzdoba je připisována malíři Stefanu, což byl dědeček známého ústeckého malíře Fabiana Pulíře, ovšem historici k tomu dodávají, pravděpodobně.
Pokud hledáte ke své práci či koníčku potřebnou literaturu, zkuste se podívat do jejich on-line katalogu, na stránkách ústeckého muzea.

Při mé návštěvě byly připraveny publikace pro studenty archeologie z U3V UJEP a ve vitrínce vzácné knihy o patronu města, svatém Václavu u příležitosti výročí bitvy u Chlumce 18.2.1126. Podle tehdejších kronikářů, českému vojsku knížete Soběslava pomohl k vítězství nad  saským vojskem Lothara III , sv. Václav svým zjevením na obloze v plné zbroji.
 A slavný kancionál? Právě zdobil výstavu úplně jinde, takže snad příště.

Pramen: muzejní knihovna v Ústí nad Labem
Foto : autorka
http://www.muzeumusti.cz/