Žádný génius to nikdy neměl snadné. Pro svou výjimečnost, komplikovanost a specifičnost často bývá nepochopen ze strany svého okolí. Na druhou stranu ale bývá i obdivován pro své nadprůměrné schopnosti, mimořádně vysokou inteligenci a nesmírný talent. Život takového génia, a nejen jeho život, ale především i jeho zvláštní vnitřní svět, vždy stojí za román, životní příběh, nad kterým se můžeme dojímat či nevěřícně kroutit hlavou.
O čem kniha je?
Daniel Tammet dokáže to, co jen málokdo na světě. Zvládne se naučit cizí jazyk za týden. Vyjmenuje zpaměti přes dvacet tisíc číslic v čísle đ a téměř automaticky řeší komplexní matematické operace. A žije se synestezií — vnímá čísla nebo slova jako pevně spojená s určitými barvami, tvary a strukturami. Jeho životní dráha má však k matematické průzračnosti daleko; výjimečnost totiž zpravidla znamená také nepochopení a osamění, posměch a někdy i šikanu.
Narozen v modrý den je autobiografické vyprávění o dětství a dospívání mimořádně inteligentního chlapce s Aspergerovým syndromem, génia, pro něhož jsou obyčejné každodenní situace často neřešitelným problémem. Světový bestseller přeložený do bezmála dvaceti jazyků je příběhem o jedinečném prožívání citlivého chlapce i o společnosti, která jej obklopuje a zároveň ho svými požadavky a představami utváří.
Zdroj foto: mn2s.com
O autorovi:
Daniel Tammet (* 1979) je britský spisovatel, překladatel a podnikatel. V dětství mu byl diagnostikován Aspergerův syndrom a také velmi vzácný syndrom učence, tzv. savantismus. Tammet je schopen se v krátkém čase naučit cizí jazyk a projevuje extrémní matematické nadání. O svých životních zkušenostech napsal román, básnickou sbírku i několik esejů. Kromě psaní a překládání se živí provozováním jazykové agentury a jako příležitostný řečník.
Hodnocení knihy:
Číst knihu Narozen v modrý den je mimořádný zážitek. Čtenář je vděčný už vůbec za tu možnost nahlédnout do soukromého života a mysli takto zvláštního, výjimečného a nadaného člověka. Obzvláště pokud jsou vám blízká témata týkající se synestézie, Aspergerova syndromu, autismu, nadání a nadprůměrné inteligence, nadaných dětí či homosexuality, kniha vás může velmi oslovit, hluboce se vás dotknout a obohatit vás. Lidé by se obecně měli učit velké toleranci a respektu k sobě navzájem, k odlišnostem, které nemusíme považovat za nějakou atrakci či podivínství, ale za samozřejmé právo každého z nás na to, být jedinečnou osobností.
Ukázka z knihy Narozen v modrý den:
I když jsem už byl starší, pořád pro mě bylo obtížné být ve společnosti druhých a najít si přátele.
(...)
Když teď sedím a píšu o svých dětských letech, žasnu nad tím, kolik toho pro mě rodiče udělali, i když se jim to tenkrát tak málo vracelo. Když je slyším vzpomínat na první roky mého života, má to pro mě neskutečné kouzlo. Je dojemné zpětně vidět, jak velkou zásluhu mají na tom, kým jsem dnes. Navzdory všem mým problémům, všem slzám a záchvatům vzteku a dalším obtížím mi dávali bezpodmínečnou lásku a den za dnem, krůček po krůčku mi pomáhali. Jsou to moji skuteční hrdinové.
(...)
Byl jsem rád, když jsem se zase vrátil domů, protože jsem se tam cítil bezpečně. Jediné další místo, které ve mně vyvolávalo podobný klid a pocit bezpečí, byla místní knihovna. Od chvíle, kdy jsem se naučil číst, jsem trval na tom, aby se mnou rodiče každý den na chvíli zašli do té malé cihlové budovy pomalované graffiti, v níž stály řady polic s barevnými dětskými knihami v lesklých deskách a se signaturou na hřbetě. (...) Rád jsem se dozvídal nejrůznější fakta a čísla, třeba hlavní města všech zemí světa, doby panování anglických králů a královen nebo jména amerických prezidentů a roky, kdy byli v úřadě.
(...)
Různé početní úkony zahrnují různé tvary a ke konkrétním číslům se mi také přiřazují různé vjemy nebo emoce. Kdykoli násobím jedenáctkou, mám pocit, jako by se mi číslice sypaly v hlavě z kopce dolů. Nejhůř se mi pamatují šestky, protože je vidím jako malé černé tečky bez výrazného tvaru nebo struktury. Popsal bych je jako drobné mezírky nebo dírky. Vizuální a někdy i emoční reakci mám spojenou s každým číslem až do deseti tisíc, což tvoří jakýsi můj vlastní vizuálně-numerický slovník. A podobně jako básníci volí určitá slova, také mně některé kombinace čísel připadají krásnější než jiné: jedničky jsou například dobře dohromady s tmavšími čísly, jako jsou osmičky nebo devítky, ale k šestkám už se tak dobře nehodí.
(...)
Od svých zhruba jedenácti let jsem věděl, že mě přitahují chlapci, ačkoli k jasnému konstatování, že jsem gay, jsem dospěl až o pár let později. Už delší dobu jsem si totiž zřetelně uvědomoval, že můj svět se od světa mých vrstevníků po všech stránkách liší. Za pocity, které jsem měl, jsem se nikdy nestyděl, protože jsem si je vědomě nevybral – byly by stejně spontánní a reálné jako ostatní fyziologické změny v pubertě. Po celou dobu dospívání jsem měl velice nízké sebevědomí vinou posměchu svého okolí a také své neschopnosti přirozeně komunikovat s vrstevníky. Jít s někým na rande pro mě vůbec nepřipadalo v úvahu. Ačkoli jsme na střední škole měli hodiny sexuální výchovy, nezajímaly mě, protože neměly žádný vztah k tomu, co jsem prožíval.
Název: Narozen v modrý den
Autor: Daniel Tammet
Překlad: Lenka Kapsová
Počet stran: 255
Nakladatelství: Host Brno
Rok vydání: 2021
Hodnocení: 100 %
https://www.hostbrno.cz/narozen-v-modry-den/
< Předchozí | Další > |
---|