Kultura21.cz

Cocotte Minute zanedlouho vyjedou na své další turné. Tentokrát sebou na něj vezmou hiphopery Pio Squad a slovenské BijouTerrier. O turné, dětech i kariéře jsme si povídali s Martinem Zellerem a Czendou.

Cocotte Minute vyrážejí už za pár dní na další turné a opět s hip-hopovou skupinou. Tentokrát se budete o pódium dělit s Pio Squad. To už začíná zavánět silnou láskou k tomuto hudebnímu žánrů. Nebo proč jste si opět vybrali skupinu z tohoto stylu

Martin Zeller: Baví mě, jaký mají Pio texty, a jak pracují s češtinou. To samý bylo i minulý rok s Prago Union. A navíc jsme opět generačně blízký. Jsme tak trochu všichni už poslední mohykáni. Máme myslím i hodně podobný životní hodnoty, který se nám do muziky promítají. Není důležitý, jaký hraješ žánr. Je důležitý, co říkáš.

Máte rádi i nějaké další skupiny z tohoto žánru?

Martin Zeller: Teď zrovna mám období, kdy se v tom českým mladým hip hopu snažím zorientovat. Mám strašnou radost, že se prostě vrátila zpátky čeština. Devadesátky tady byly promořený vyprázdněnými rádoby anglickými žvásty. Je skvělý, že ty mladý kluci to sázejí v rodným jazyce. Je to odvaha, protože tomu každý rozumí. A spousta z nich je fakt skvělých textařů. Z toho mám obzvláště radost. Jsou tu desítky dobrých pouličních básníků, a to je prostě skvělý.

Co třeba říkáte na comeback Chaozzů?

Martin Zeller: Proč ne. Já myslím, že je to baví a baví to i jejich fans. Takže za mě OK. Držím jim palce a uvidíme, jestli přijdou s novým materiálem a jaký bude.

V nedávné době jste vypustili na svět hned dvě nový pecky. První byla ostřejší skladba s názvem Zapal. O čem je její text? Co vás k němu inspirovalo?

Martin Zeller: Je to revoluční hymna k převratu. Myslím, že je tu už dlouho nuda a jeden pěkněj převrátek by nám zase vyhnal smrádek z toho našeho knedlíkovýho království. Navíc teď, kdy začali lidi bláznit a volej si turbo lháře, mafiány a populisty jako svoji reprezentaci.

Následoval společný song s Pio Squad jménem Rude Boys Rallye. Jak se vůbec na spolupráci s touto kapelou dívali vaši fanoušci? Měli jste i nějaké negativní ohlasy?

Martin Zeller: Zatím dobrý. Má to asi 8 tisíc view, ale podezřívám Pio, že jsou to hlavně jejich fans. My ještě musíme zamakat a dostat to k našim. Negativní ohlasy sem nezaznamenal.

{youtube}K-Y0TZRNLF0{/youtube}

Pražská zastávka je opět v Lucerna Music Baru, který jste minuli bez problémů vyprodali. Nepřemýšleli jste o nějakém větším prostoru? Třeba Forum Karlín….

Czenda: Rozhodně chceme jít dopředu a nestanovovat si malé cíle. Půjdeme postupnými kroky a věřím, že čas na to ještě přijde.

A jak bude vypadat celá vaše koncertní scéna? Bude hodně rozdílná oproti předchozímu turné?

Czenda: To je překvapení pro ty, co přijdou…takže přijďte.

V jedno rozhovoru jsem slyšel, že v blízké době se nechystáte natáčet žádnou novou desku, ale půjdete dále formou singlů. Opravdu se tedy dlouho žádné vaší desky nedočkáme?

Czenda: Myslím, že ve finále je jedno, jak tomu, kdo říká, deska, EPčko. Důležité je to, že tvoříme další věci, baví nás to, jde to a věříme, že budou bavit i naše fanoušky. Máme rakouského producenta a práce s ním se zatím osvědčila. V téhle fázi máme rozpracovaný další tři nebo čtyři věci, které ve Vídni nahrajeme a když vše půjde, do konce roku je vydáme. Nikdy jsme nebyli kapela, která by chrlila nové tracky pod tlakem. Vždy jich bylo méně, každá prošla důkladným procesem, a také si díky tomu můžeme za každou z nich stát. Nikdy jsem nechtěl dělat nějaké výplňovky, aby se tomu dalo říkat deska. Raději uděláme pět nebo šest singlů, než pět nebo šest singlů obalených pěti songama vaty, abychom tomu mohli říkat deska.

Zima pomalu končí. Už se těšíte na letní festivaly? Máte některý svůj oblíbený?

Czenda: Teď se těšíme hlavně na jarní turné. To je uzavřený koncept, který má jasný kontury. Až pak přijdou na řadu festivaly. Já se na ně těším určitě. Mám rád open airy, léto, tu atmosféru a stres, kdy jedete po D1 pozdě na už tak krátkou zvukovku. Mám letní sezony rád. Já osobně mám rád Rock for People, asi trochu z nostalgického hlediska. Hrajeme tam od začátku téměř patnáct let. Pamatuju si první ročník, co jsme hráli tehdy ještě v rámci soutěže Jim Beam Music. Jsem sportovní komentátor, tehdy jsem náš postup do finále prožíval jako Nagano. Místo medaile jsme tenkrát vychlastali pětilitrovýho Jima přes noc. Ale mám rád i ostatní festivaly, který mají nějakou úroveň.

Cocotte Minute nejsou vyloženě profesionální kapelou, tzn. neživí vás. Co vlastně jednotliví členové dělají?

Martin Zeller: Já sem produkční, divadelní producent, tu a tam moderátor a zpěvák a textař. To vše na volný noze. Není to úplně jednoduchý, ale já chci vydělávat jenom sám na sebe a sem zvyklý nést sám za sebe i zodpovědnost. Nejsem ten správnej typ na to být zaměstnanec. Myslím si, že to ničí ducha. A přeju všem, aby si to uvědomili a vzdali se tý falešný jistoty zaměstnání a radši si šli plnit svoje sny než vydělávat na někoho jiného. Protože jedinou jistotu, kterou všichni máme, je že nemáme nikdo a nikde žádnou jistotu.
Czenda: Já jsem šéfkomentátor televizních stanic Sport1 a Sport2, takže když zrovna nejedu na gig, tak letím třeba do Magnitogorsku komentovat hokejovou KHL. Ale je to práce, která mě naplňuje a baví. Komentovat sportovní přenosy je v podstatě dost podobný, jako když stojíte na pódiu. Oboje děláte pro lidi a jste odkázanej na to, jaký výkon jste sám za sebe schopnej podat. Zajímavý je, že já v podstatě nejsem v životě moc ukecanej člověk. Ale od začátku tvrdím, že o tom tahle práce není. A fakt není, nikdy mě to nijak při komentování nelimitovalo. Naopak. Co se týká dalších kluků. Basák David se živí krom hraní tím, že prostě učí na basu. Mára bubeník dělá na sebe údržbu a instalateřinu. Říká se o něm, že umí přes noc z panelákových stoupaček vyrobit boeinga.

Trochu to nechápu. Jste velice úspěšní, na scéně se pohybujete už dlouho a máte kopu fanoušků. Proč se tedy skupina vašeho formátu nemůže živit hudbou?

Martin Zeller: Neděláme věci pro masy a já osobně mám určitou úroveň, pod kterou nechci jít. To neznamená, že nechci mít úspěšnou kapelu, ale je to tím pádem složitější. Je to naše cesta, ale i proto myslím, jsme se dostali tak daleko. Jsme jednou z nejúspěšnějších tvrdých kapel v ČR, a to nehrajeme to, čemu se tady říká Agrometal. To je myslím velkej úspěch. Ale ten hlavní trh je právě na těch venkovskejch kulturácích a venkovních parketech. A je potřeba si to uvědomit a respektovat to. Mít slavnou kapelu v Praze umí každej debil, ale obstát v každý tý s prominutím díře je už o skutečný práci. No a my se motáme, tak někde mezi tím :-)

Martin natáčí výborná videa se svým synem. Nepřemýšleli jste někdy o jeho zaangažování do Cocotte Minute? Třeba jako doplňujícího zpěváka?

Martin Zeller: Děti nám dávají do toho našeho plahočení životem světlo a vyšší smysl. Nepatřím mezi ty rodiče, který si vlastní neúspěchy omlouvají tím, že se musí obětovat pro děti, ale mám svoje děti rád a je to určitě nejsmysluplnější projekt v mým životě. Samozřejmě, že bych je občas nejraději posadil samotný na vlak a poslal je do Bukurešti, ale to asi každej rodič.
Matouš bude asi bubeník. Alespoň podle toho, co všechno zatím ve svým životě rozmlátil. Matěj chce být kytarista, což mu furt rozmlouvám, ale on má za vzor našeho Čendu. A protože Čenda je jeden z mála kytaristů na světe, co je chytrej, a ještě navíc úplně normální, tak se to rozmlouvá blbě. No a Martin by chtěl být zpěvák, ale bojí se lidí a je to tak trochu ufon. Proste moje děti no.

A na závěr otázka, kterou teď dávám všem. Co říkáte na výsledek nedávných voleb prezidenta?

Martin Zeller: Jednoduchá otázka, těžká odpověď. Přímá volba prezidenta je pro Česko podle mě naprostá hovadina. Obzvláště s naší historií. Nejsme na to stále připravený a podle toho to taky dopadlo. Osobně sem se druhý volby už neúčastnil. Nechtěl sem volit mezi blbým, a ještě blbějším řešením. Nicméně volbu respektuju, protože prostě o tom je demokracie. Radost z ní ale určitě nemám.