Kultura21.cz

 Zlaté pravidlo Hollywoodu říká "Pokud byl film komerčně úspěšný, co nejdříve natočit jeho pokračování, bez ohledu na jeho kvality." A proto po dvou letech do našich kin dorazilo pokračování průměrného Souboje Titánů. První díl byl přijat značně kriticky, což producenty vedlo k razantní obměně tvůrčího týmu. Nasnadě je tedy otázka "Je pokračování lepší než jeho předchůdce?" Ač je to smutné přiznat, není. V některých aspektech je dokonce horší. Avšak popořadě.

Perseus se nám zatím stačil oženit, zplodit syna a ovdovět. Již to není ten mladý hrdina, svalstvo za ta léta řádně ochablo. Snaha učinit z Persea normální lidskou bytost místo neporazitelného bijce je zjevná. Krvácející, sténající a z posledních sil vzdorující hrdina slavil ohromný úspěch již v sérii Smrtonosná past. Bylo by to zajímavé nebýt scenáristické nedůslednosti (typické pro celé dílo). Perseus nakonec více než-li John McClane připomíná postavu z jiné akční série, a to Ramba. "Starší ročníky" si jistě vzpomenou na Rambovo dobrodružství v Afghanistánu, kdy vietnamskému vysloužilci střepina uvízne v boku, načež v následující scéně bez problému leze po skále, nebo kdy je mu v závěrečné bitvě prostřelena noha z kulometu, přičemž v další scéně se pohybuje bez jakékoliv známky kulhání. Perseus tedy dokonale klame tělem. Jeho nepřátelé ho tlučou, rozbíjejí s ním zdi, ale jemu stačí pár vteřin a je opět akce schopný.

V rámci prohlubování psychologie obšťastnili Persea scenáristé synem, což mělo mít za cíl učinit jeho misi na záchranu světa emocionálně vypjatější. Tato snaha zůstala pouze na papíře. Perseus je stále pouhá dvojrozměrná figurka na scenáristické šachovnici. A ostatní postavy dopadly ještě mnohem hůře. Znatelný posun nastal u princezny, nyní královny, Andromedy (změnila se i představitelka). Z dřívější křehké květinky se stala nesmlouvavá bojovnice ala Xena. Bohužel jediný  účel této postavy je, aby v ději figurovala žena. Tudíž její přínos ději se rovná nule (o jejích bojových schopnostech nemluvě). Ještě hůře dopadly dvě nové postavy Agénóra a Héfaista. Zvláště bolestivé je to u padlého boha Héfaista. Snaha o nabourání vžitých představ o tomto bohovi je sympatická. Místo chromého od sazí umazaného siláka se v podání Billa Nighyho změnil v samomluvou trpícího profesora Brumbála z Bradavic. Žel bohu je po pár minutách odklizen, což je smutným údělem většiny nových postav. Kdo ví, možná za to může uspíšená produkce, ale výsledkem práce tří autorů je scénář tupý, plochý a dokonce nudný. Scenáristické kouzlení má za následek nulový zájem diváků o postavy. Pokud některá z nich zemře, divákovi je to zhusta jedno. Je to zvláštní, ale scenáristé jakoby se snažili do země zadupat i ten ždibek potenciálu, který tato nedomrlá série mohla mít. Zatímco první díl tvořil několik zajímavých scén držících pohromadě díky velmi slabému pojidlu, pokračování má děj ještě řidší. Přitom boj lidí, bohů a Titánů měl ohromný potenciál.

I přes tyto výtky by mohl vzniknout dobrý akční snímek, stačí vzpomenout již výše zmíněnou sérii o Rambovi. Avšak k tomu je potřeba mít na režisérské sesli minimálně zdatného řemeslníka (výborné upoutávky slibovaly mnoho). O to větší je zklamání z celkového díla, neboť veškeré zajímavé záběry byly nastříhány do upoutávek. Jonathan Liebesman se možná zdál jako vhodná volba, ale po výsledku, který zde předvedl, se jeho obsazení jeví jako kolosální omyl. Režisér není schopen vytvořit jedinou zajímavou akční sekvenci, s nimiž tento druh filmu stojí a padá. Místo akční jízdy jsme nuceni poslouchat nezáživné tlachání několika postav, pokud možno snímaných v detailu. Samotné akce je poskrovnu. Navíc díky rámování a střihu si divák ani nevychutná různá bojující monstra například Mínótaura. Režisérova představa o epice vypadá jako dílo z produkce televizní společnosti Hallmark, takže když Andromeda chválí vojevůdce, že shromáždil úctyhodnou armádu, načež v celkovém záběru vidíme přibližně padesátku statistů. Připadají v úvahu dvě možnosti. Buď jde o hrubou ironii nebo jí slábne zrak a měla by co nejdříve navštívit oftamologa.

Film byl natočen ve 3-D, narozdíl od prvního dílu, který byl konvertován. Jenže ani v tomto ohledu nelze příliš chválit. Kromě několikasekundových nájezdů do Tartaru a závěrečný souboj s lávu vrhajícím Kronem, je 3-D efekt po hříchu nevyužíván. Takže kromě trošku špičkování Pégasa s Perseem ("Leť rovně, ať to vypadá hezky.") a odkaz na původní Souboj Titánů v podobě plechové sovičky Buba (má stejný význam jako Wilson v Trosečníkovi), nemá film již mnoho co nabídnout. Je tedy na zvážení, zda na něj chodit do biografu za nemalé peníze, či jsi jen pár týdnů posečkat a půjčit DVD nosič ve videopůjčovně.

P.S. Ačkoliv se film jmenuje Hněv Titánů, ve filmu se vyskytuje pouze jeden, a to otec všech bohů Kronos.
Hněv Titánů / Wrath of the Titans
USA / 2012
Žánr: akční drama
Režie: Jonathan Liebesman
Scénář: David Leslie Johnson, Dan Mazeau a Steven Knight
Hrají: Sam Worthington, Ralph Fiennes, Liam Neeson, Dann Huston, Edgar Ramírez, Toby Kebbell, Rosamund Pike a další
Stopáž: 99 min.
Česká premiéra: 29.3.2012
Distributor: Warner Bros

Zdroj foto: Warner Bros