Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Také hospodářské dějiny se konečně dostávají na výsluní v historickém bádání, i když stěží dosáhnou stejné čtenářské přitažlivosti jako osudy bohatých a mocných, kteří přitahovali pozornost svými osobními libůstkami i vahou politického vlivu. Hospodářské dějiny jsou totiž řekněme „bezdějové“, i když mohou ukazovat, jak se žilo nejrůznějším vrstvám obyvatelstva. V případě nové knihy CENY – MZDY – PENÍZE se jedná o poměry ve středověkých a raně novověkých městech.

Historik Martin Musílek, jenž před několika lety zaujal průzkumem sociálního rozvrstvení středověké Prahy, tentokrát sestavil sborník statí o ekonomickém myšlení a praktikách v časech, od nichž nás dělí přinejmenším půl tisíciletí. Kniha, do níž sám přispěl studií o staropražském Ungeltu neboli Týnském dvoře coby středisku mezinárodního obchodu, propojuje interdisciplinární hledisko – setkávají se tu různé náhledové roviny, ke slovu se dostává archeologie stejně jako stavitelství.

Města a jejich potýkání s financemi

Jednotlivé studie, psané zkušenými badateli i začínajícími odborníky, prokazují, že lze přinést objevná zjištění i tehdy (třeba díky jinak pojaté metodologii či dosud přehlíženému významovému zakotvení), když dané téma vytěžovaly předešlé generace – vždyť první průzkumy spadají do předminulého století. Jmenovitě se to týká už úvodní Musílkovy (a Taiblovy) kapitoly o Ungeltu – zabývali se jím čeští i zahraniční odborníci. Stať, která přibližuje předpisy, které měli dodržovat jak cizozemští prodejci, tak místní koupěchtiví měšťané, dokládá, jak pro poznání minulosti jsou důležité archeologické poznatky, které zprostředkují „hmotnou“ podobu zkoumané lokality nebo jevu, jehož obraz byl dosud konstruován hlavně na základě dochovaných listin, zvláště městských knih, do nichž se zapisovaly nejrůznější právní akty, důležitá oznámení, rozhodnutí a pokyny.

Tomáš Klír si nachystal srovnávací pojednání o cenových relacích, jak se v pozdním středověku projevovaly nejen v Čechách, ale také v blízkých územích (Norimbersko, Vratislavsko). Výchozí základnou je mu ovšem Chebsko, jemuž věnuje největší pozornost – a není divu, když stejné lokalitě již dříve zasvětil rozsáhlou monografii Rolnictvo na pozdně středověkém Chebsku. Je sice chvályhodné, že uvádí, jak se proměňovaly ceny živého i neživého zboží (typicky hospodářských zvířat a obilovin), ale schází mi jakýkoli údaj o výši mezd, potažmo kupní síle jednotlivých vrstev obyvatelstva.

Základem všeho je archivní průzkum

Také další příspěvky se dotýkají měst a vycházejí z podrobného průzkumu dochovaných archivních zdrojů, přetištěných listinných edicí i dosavadních výsledků historického zkoumání. Autoři se zpravidla obírají těmi tematickými okruhy, které zkoumali již dříve. Ludmila Sulitková obhlíží možnosti měšťanského podnikání na půdorysu předbělohorského Brna. Kajetán Holeček přibližuje židovské půjčky ve středověkém Znojmě, dokládá vysoké úrokové míry – mě by však zajímalo, zda se vyskytovaly i případy, kdy naopak židovským bankéřům půjčovali křesťanští bohatci své přebytečné peníze, aby si takto zajistili jejich zhodnocení (soudím tak podle francouzských reálií, jichž se beletristicky dotkl např. Robert Merle ve své mnohasvazkové epopeji o šlechtě v raném novověku). Půjčování peněz na úrok bylo totiž tehdejšími křesťany vnímáno jako blízké smrtelnému hříchu lakomství.

Pražský groš

Základní vhled do cenově kolísavých nákupů spotřebního zboží v kutnohorském havířském revíru přináší Viktor Pohanka. Problesknou tu postřehy nejen o důmyslném používání vody pohánějící strojové vybavení, ale také o masivním nasazení koní jako tažné síly – a ty bylo zapotřebí vydatně živit. Z dalších pisatelů, kteří se zaměřili na jednu konkrétní lokalitu, zmíním aspoň Veroniku Večeřovou, jež se v rámci průzkumu jihočeského kraje soustředila tentokrát na Písek a jeho obchodní strategie, zejména pak snahy, aby obchodní trasy vedly právě přes něj a neobcházely ho. Přiznávám, že při čtení kladl otázku, proč autorka pracuje výhradně s tištěnými prameny a naprosto pomíjí archivní fondy, které se jindy stávají důležitým zdrojem poznatků. Teprve v drobné poznámce „pod čarou“ oznámila, že s průzkumem archivů v budoucnu teprve počítá. Vznáším tudíž otázku, zda má smysl zveřejňovat polovičatou práci…

Celozemský nadhled je příliš útržkovitý

Některé studie postihují širší sféru řekněme „celozemskou“. Ondřej Vodička až příliš výčtově načrtává finanční chování (katolických) exulantů z husitských měst, kteří třeba zakotvili v bezpečnější Jihlavě (ale nejen tam), kde ovšem museli hledat nové existenční jistoty. Jan Boublík se v dosti zúženém průhledu zaměřil na používání zlatých a stříbrných mincí na jedné straně, drobného oběživa pak na straně druhé. Už ve středověku řádila inflace, jak vypovídají údaje o měnící se hodnotě zlaté mince, když se přepočítávala na (stříbrné) groše – na počátku 14. století stačilo 12 grošů, po skončení husitských válek to již byl několikanásobek.

Městská kniha - 15. století

Pokud netušíte, co znamená slovo „šacuňk“, nahlédněte do závěrečné kapitoly Jana Lhotáka, který se zabývá postavením šacuňků v daňovém systému královských měst. Autor konstatuje nepoměr v dosavadním bádání: zatímco středověké berní knihy byly studovány hojně, o pozdější období zájem historiků výrazně klesá – možná i proto, že narostlo množství dochovaných materiálů, takže se navýšila pracnost jejich zpracování.

Začíst se nebo odložit?

Čím bych měl toto zamyšlení uzavřít? Kniha Ceny – mzdy – peníze se sotva stane čtenářským hitem. Některé texty jsou - řečeno módním termínem – uživatelsky málo vstřícné, zatěžuje je vyjadřovací suchopárnost. Také lituji, že se nenašel autor, který by se ponořil do vztahu královských měst (coby vrchnosti) k jejich poddaným vsím, jejichž obyvatelé také museli odvádět daně, ačkoli strádali nedostatkem peněz. Ostatně pocit nadřazenosti měšťanů vůči vesnickým „chrapounům“ byl pověstný, navíc vtělený do řady literárních děl.

Cením si však nepředpojatosti. Autoři čerpají i z knih a studií, které vyšly za minulého režimu (pokud přinášejí relevantní zjištění), aniž by cítili potřebu zdůrazňovat, že je poznamenala komunistická ideologie. Popisovaná publikace dozajista předpokládá hlubší čtenářův zájem, avšak zvídavcům umožní nahlédnout do málo známých a někdy i málo prozkoumaných zákoutí historie. Mohli by si uvědomit, že dění ve společnosti i osudy jedince se vždy točily kolem peněz. I když: o cenách a penězích se dočteme hojně, jen ty mzdy se nějak vytratily…

Martin Musílek (ed.): Ceny – mzdy – peníze.
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2023. 367 stran
Hodnocení: 70 %
Foto: kniha, wikipedie
Ceny – mzdy – peníze — Nakladatelství Argo