Cestou – osudy českých legionářů v Rusku

Cestou – osudy českých legionářů v Rusku

Tisk

cestou 200Historik a pedagog Dalibor Vácha předkládá čtenářům román Cestou, v němž se opět jako ve své prvotině Červenobílá (2014) věnuje osudům československých legionářů v Rusku. Obě knihy vydalo nakladatelství Knižní klub.

 

 

Autor popisuje osudy několika fiktivních hrdinů (Heřmana, Nouzy, Marka, Semráda a Žovince) od jejich upadnutí do ruského zajetí přes vstup do československých legií až po vítězné tažení přes celé revoluční Rusko. Ale nejde tu jen o vymyšlené postavy - jestliže v knize Červenobílá hrál výraznou roli Rudolf Medek, který se samozřejmě objevuje i zde, je v tomto románu ve druhém plánu sledován vzestup a pád kontroverzního generála Radoly Gajdy (1892-1948). Z dalších známých osob zde vystupuje např. Stanislav Čeček, Josef Mašín nebo Alexandr Kolčak.

Román začíná rokem 1914, kdy první z hrdinů sanitář rakousko- uherské armády Martin Heřman padne v dobytém Lvově do ruského zajetí. Hrdinové románu se poprvé setkávají v zajateckém lágru kdesi ve středním Rusku, v němž se v otřesných podmínkách (málo jídla, nedostatečná hygiena a zdravotní péče) pokoušejí přežít. O život jim usilují i zajatí Maďaři, kterým vadí, že někteří z nich chtějí bojovat po boku Rusů proti císaři. Záhy se však cesty ústřední pětice rozcházejí. Dva z nich jsou za trest posláni na stavbu železnice na Sibiř, jednomu se podaří uprchnout, jeden zůstává v lágru a poslední z pětice je jako zajatec poslán na venkov na výpomoc do zemědělství. Jejich cesty se opět různě zkříží, ať už v bitvě u Zborova nebo v bojích podél sibiřské magistrály. Román končí rokem 1920, kdy přeživší hrdinové čekají na odjezd domů z Vladivostoku.

Román se spíše než na kolektivní vítězný patos soustředí na všednodenní boj o přežití jednotlivých vojáků, kdy se mění i jejich charaktery, což je nejvíce vidět na příkladu Žovince i kariéristy Marka. Přes Váchou zručně popsané bitvy a jednotlivé konflikty vnitřní i vnější čtenář sleduje i odvrácené stránky charakterů vojáků: jejich fanatismus, kšeftaření i přežívání, stejně jako zbabělost i zpochybňované vlastenectví. Čtenářem možná otřesou i zvěrstva bolševiků, kteří mučili zajaté legionáře a hanobili jejich mrtvoly, nebo ruských vojáků, kteří po revoluci a svržení cara krutě vraždili své velitele.

Málo známou informací je i existence ruských čistě ženských vojenských bataliónů, které vznikly pod patronací ministra obrany a pozdějšího předsedy ruské prozatímní vlády Alexandra Kerenského.

Román Cestou skládá střípky osudů obyčejných mužů, kteří byli vrženi do války a nyní bojují nejen o svůj život, ale i životy svých spolubratrů. Dalibor Vácha vytvořil čtivý příběh, v němž nechybí akční scény, ani vykreslení psychiky hlavních postav. Škoda jen, že o předválečném životě hlavních hrdinů a jejich rodinách nepadne v knize téměř žádná zmínka.

„Pořád jdeme kupředu, točíme se v kruzích, jdeme, nelze se zastavit, podívat se na sebe, přemýšlet, uvažovat, plánovat. Válka nás žene neustále kupředu. Kupředu. Mohl bych se tu posadit na mez, dívat se, jak mě míjí všichni bratři, nechat je jít, zmizet, odejít. Mohl bych odmítnout jít dál, ale to by se nijak nedotklo cesty. Cesta by tu pořád byla, cesta tu vždycky bude. Cesta … někam? Pochodovat, jít, najde se cíl, ale potom zase jiná cesta. A pořád dokola. Cestou, všechno děláme cestou, nedokážeme se zastavit, nechceme se zastavit, neumíme to. Cestou. Co jsi zažil…
…..cestou?“ (str. 212)

O autorovi

Dalibor Vácha (1980) absolvoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor anglický jazyk – dějepis. V roce 2012 obhájil dizertační práci v Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Zabývá se především dějinami každodennosti československých legií v Rusku a meziválečnými dějinami Československa. Na tato témata již publikoval řadu odborných studií a článků. Je také autorem knih Bratrstvo - Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914-1918 (Epocha, 2015) a Ostrovy v bouři – každodenní život československých legií v ruské občanské válce 1918-1920 (Epocha, 2016). Za svou románovou prvotinu Červenobílá (Knižní klub, 2014) obdržel roku 2014 Literární cenu Knižního klubu. O rok později vydal román Hranice (Knižní klub, 2015).

cestou

Název: Cestou
Autor: Dalibor Vácha
Žánr: válečný historický román
Vydáno: 2016
Stran: 374
Vydalo nakladatelství: Knižní klub - Euromedia Group
Hodnocení: 80%

Zdroj foto: euromedia.cz


 

Přihlášení



Ty nejtemnější noční můry mají hluboké kořeny. Jaká tajemství se ukrývají za zdmi nádherného sídla?

Sedmnáctiletá Verity zůstala se svou sestrou Camille na Highmooru. Sní o tom, že se podívá i mimo jeho zdi, ale Camille dělá všechno pro to, aby se tak nestalo. Když Verity dostane list od vévodkyně z Bloemu, zdá se, že se jí konečně naskytla příležitost zažít dobrodružství.

Někdy je to hračka, jindy úsilí. I to je film o slavném šansoniérovi Aznavourovi

V jednom dni jsem zhlédl v kině dva filmy, což bylo ale v plánu. Vedle kvalitního českého filmu Rok vdovy jsem viděl i francouzský snímek Aznavour a líbilo se mi, jak je udělaný. Jednak že pojednává o velké osobnosti, jehož uměleckou tvorbu znám, jednak přechází jednotlivými kapitolami francouzského šansoniéra Charlese Aznavoura od raného dětství k dospělosti, od snahy prorazit k úspěchu, od nuzné chudoby a různé krize až k hvězdné kariéře.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Jana Jirátová: „Program festivalu je zaměřený na INSPIRACI v mnoha oblastech.“

Jana Jiratova 200Od úterý 15. srpna se bude v Sušici konat festival Inspirace, který představí pestrou nabídku aktivit ze současné alternativní scény. Akce má být především inspirativní a nabídnout vedle zábavy i nové zážitky a vjemy. Více o festiva...

Mnichův průvodce k čistému domu i mysli

V listopadu u nakladatelství Alferia v edici Východní řada vyšla knížečka Mnichův průvodce k čistému domu i mysli od autora jménem Šókei Macumoto. Tento autor se snaží popularizovat buddhismus a přenést jeho principy do každodenního života lidí, třeba právě pomocí úklidu jak mysli, tak svého obydlí.

Z archivu...

Čtěte také...

Uběhlo dvanáct let. Jak to, že kamarádčiny děti nezestárly ani o den?

Dokonale děti perexKdyž Beth veze syna na zápas, rozhodne se, že se zajde podívat na dům, který patří její bývalé nejlepší kamarádce. Neviděly se dvanáct let, ale ona si prostě nedokáže pomoct. Zaparkuje před Flořiným domem a přes silnici pozoruje,...


Divadlo

Pravda po francouzsku

Pravda 200Když se podíváte do slovníku na význam slova pravda, najdete definici, která říká, že pravda je tvrzení považované za skutečnost. To nám v podstatě dává velký prostor k tomu, co přijímat jako pravdu a dva manželské páry ve francouzské inscenaci toh...

Film

Rostou jako z vody a čekají na Ostrov

ostrov prebal perex

Ostrov (2005) je akční sci-fi velmi akčního režiséra Michaela Baye. Jeho filmy jsou pověstné tím, že při nich je nejen na co koukat, ale taky nad čím přemýšlet. Hlavní hrd...