Když se proroctví nesplní, všechno se dá nějak zdůvodnit. A tak si omlouváme, vysvětlujeme a zdůvodňujeme všechno na světě. Jakou váhu má to, čemu věříme a o čem jsme přesvědčeni? A co se stane, když se naše domněnky a přesvědčení nepotvrdí? Co je to vlastně kognitivní disonance? Na tyto otázky vám může odpovědět zajímavá studie sociálního psychologa Leona Festingera.
O čem kniha je?
V knize z roku 1956 byla poprvé formulována slavná teorie kognitivní disonance (stav mysli vzniklý rozporem mezi dvěma poznáními či postoji). Vědci se infiltrovali do skupiny, která věřila v nadcházející apokalypsu a svou záchranu prostřednictvím UFO. Když ke konci světa nedošlo, skupina si to vysvětlila tím, že právě díky jejímu působení se bůh země rozhodl naši planetu zachránit.
Festinger dochází k závěru, že aby člověk začal ještě silněji věřit nějaké teorii i poté, co se nesplnilo jeho očekávání, musí být splněno několik podmínek – například v minulosti musel své víře hodně obětovat a musí mít silnou sociální podporu. Tím dochází k odstranění kognitivní disonance (vnitřního rozporu), takže jakýkoli důkaz svědčící proti zastávané teorii je vysvětlen tak, aby teorii nevadil, nebo ji dokonce podpořil. Kromě své vědecké hodnoty je kniha, kterou lze číst jako román, zajímavým příběhem malé skupiny lidí, jež spojovalo bizarní, ale fascinující přesvědčení.
Hodnocení knihy:
Na tuto knihu si musíte udělat názor sami. Je velmi popisná, podrobná, dokumentární. Pokud vám toto téma není blízké, absolutně vás nezaujme. Otázkou také je, co vlastně čtenářům přináší a jaká je její pointa. To by vám mělo dojít po přečtení knížky, ale hlavním poselstvím je představit pojem kognitivní disonance v praxi. Ono vlastně všechno na světě se dá nějak zdůvodnit, že?
Ukázka z knihy:
Paní Keechovou toto rázné odmítnutí sice zarmoutilo, ale neodradilo. Nepřestala věřit ve své nově získané schopnosti. Každý den očekávala nějakou novou zprávu nebo poučení a mnoho hodin se trápila pocitem marnosti. Sužovaly ji pochybnosti, když se snažila pochopit význam slov a vět, které psala její tužka. Některé dny nezachytila žádný vzkaz.
Postupně si začala uvědomovat, že se s ní snaží spojit jiné bytosti a inteligentní entity. „Napadlo mě,” řekla později, „že když mou ruku mohl využít otec, mohly by jí využít také vyšší síly. Vždycky jsem se zajímala o své bližní a vždy chtěla sloužit lidstvu…”
O autorech:
Leon Festinger (1919 – 1989) byl americký sociální psycholog, který proslul především svou teorií kognitivní disonance. Velmi se zasloužil o rozvoj experimentů v rámci sociální psychologie. Byl pátým nejcitovanějším psychologem 20. století.Henry Riecken a Stanley Schachter byli Festingerovými spolupracovníky, přičemž Schachter se stal známým díky dvoufaktorové teorii emocí.
Název knihy: Když se proroctví nesplní
Autoři: Festinger, Riecken, Schachter
Překlad: Hana Antonínová
Počet stran: 296
Nakladatelství: Portál
Rok vydání: 2021
Hodnocení: 80 %
https://obchod.portal.cz/odborna/kdyz-se-proroctvi-nesplni/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Výběr z rozsáhlého rozhovoru s Wolfgangem Sawallischem, který vedl v září 1987 v Praze Milan Slavický. Ten v úvodu píše, že dirigent odpovídal na otázky způsobem, který charakterizuje i jeho práci s interprety: „s vlídnou uvážlivostí, ...
Podujatie Chyťme sa za ruky, ktoré sa uskutočnilo 27. mája v neogotickom kaštieli v Galante, chytilo za srdce nielen samotné mentálne a zdravotne postihnuté deti, zdravých ľudí ale aj usporiadateľov, či samotn...
Začínající spisovatel Greg Sydor prožívá nejkrásnější léto svého života, ale zatím to ještě neví. Do New Yorku přijel na konci května s nadějí, že zde najde inspiraci pro své psaní. Den za dnem bloudil městem, aby se večer vrace...
Winstona Smitha byste na ulici snadno přehlédli. Jak by taky ne, když je to jenom obyčejný pracovník na ministerstvu, co si svědomitě plní své povinnosti. Prostě normální nezajímavý muž, řekli byste si, ale neměli byste pravdu. Winston totiž žije v roce 2084 a je...
Fero Fenič natáčel svůj televizní hraný debut Brehy nehy v roce 1982 (jak nasvědčuje i datum na školní tabuli) a v témže roce jej dokončil, protože záhy - v měsíčníku Film a doba 3/1983 - na něj v rámci širší studie upozorňuje...