Filozofie německého osvícenství vám rozšíří obzory

Čtvrtek, 29 Únor 2024 06:00 Taťána Kročková

Filozofie německého osvícenství Ať už patříte mezi studenty vysokých škol, historiky, literární vědce, pedagogy či upřímné a opravdové zájemce o filozofii, nová kniha zkušeného autora moderních filozofických děl, Martina Bojdy, vám může pomoci rozšířit si obzory. Tentokrát se vědec zaměřil na představitele doby osvícenství, a to nejen racionalistické německé filozofy, ale i další osobnosti tehdejšího umění a kultury či vědy. Knihu vydalo nakladatelství Academia.

Kniha je odborná, to je potřeba zdůraznit či připomenout, přečíst si tak můžete kvalitní informace nejvyšší odbornosti a seznámit se s názory a díly i méně známých filozofů, které jste třeba neznali. Kant, Schiller, Goethe, Leibniz, Hegel, Herder, to jsou známá jména, že ano? Co třeba však Winckelmann, Klopstock, Lossius a mnozí další? Líbí se mi, že autor knihy představuje komplexně tehdejší myslitele, například estéty, německé básníky a literáty, antropology, přírodovědce a další osvícenské osobnosti, nejen známé filozofy. Knížka určitě stojí za přečtení v případě, že se o toto období zajímáte. Možná mi trochu chybí přehlednější rozčlenění jednotlivých osobností, ale je třeba brát v úvahu, že cílem autora nebylo představit jen jednotlivá jména, ale tematický okruh a určitou oblast, kde myšlenky a názory na sebe navazují a vše plyne v jednom kontextu. Jako skvělou a ucelenou syntézu dějin německého myšlení v době osvícenství tuto knihu rozhodně vnímám.

Níže přidávám anotaci:

Kniha je pokusem o syntézu dějin německého myšlení epochy osvícenství, sahající od Ch. Thomasia a G. W. Leibnize až po Schillera či Jeana Paula, jaká v moderní literatuře chybí. Ukazuje konstituci moderní německé filosofie v souvislostech s kulturními a společenskými dějinami 18. století a sepětí osvícenského racionalismu s jejich modernizačními prvky. Osvícenství se v politicky roztříštěném a zaostalém německém prostředí vyvíjelo nikoli odvržením, nýbrž složitou konverzí dosavadní duchovní tradice, a prosazovalo se jako genuinně křesťansko-humanistický projekt navazující na lutherskou reformaci. K jeho zásadním rysům patřilo propojení s tvorbou moderní občanské kultury, s rozvojem knižního trhu, žurnalistiky, světského umění a empirických věd. Úměrně tomu se kniha nevěnuje pouze univerzitní filosofii a teoretickým spisům, nýbrž také prezentaci filosoficky fundovaných postojů v estetice, dějepisectví, kazatelství či v krásné literatuře. Právě v německém osvícenství se zrodila estetika jako samostatná věda a prostřednictvím básnictví a jeho reflexí docházelo k celospolečenskému šíření osvícenských idejí, k utváření čtenářské, kritické a debatující veřejnosti.

Filozofie německého osvícenství